Dublin – Historie města

Dublinské osídlení sahá až do starověku. První zmínku o jeho existenci uvedl antický historik Claudius Ptolemaios již roku 140. Už první keltské pojmenování hradiště souviselo s tamní říčkou, která jím protékala – Átha Cliath, čili brod přes řeku. Po Vikingských nájezdech v 8. století se někteří nájezdníci v osadě usadili natrvalo a vytvořili zde obchodní přístav. Vikingové místo nazvali Diflin, dle irského pojmenování Duib Linn – Černé jezero – které mělo vznikat v místě soutoku řek Poddle a Liffey.

Ve 12. století do města přišli Anglonormané, kteří zde založili královský dvůr a město se rozšířilo i na sever od řeky Liffey. Ve středověkém Dublinu žilo okolo 5-10 tisíc obyvatel. Ve 12. – 14. století do města přicházelo především hodně Angličanů a Welšanů. Irové, kteří často odmítali nejen anglický jazyk, ale i příchod velkého množství „cizinců“ museli často žít za hradbami města. Ve 14. století se rozmohla loupežná přepadení irských klanů a nájezdy na město. Museli se řešit vyplácením „speciální daně“ pro tyto nájezdníky. Život v pozdním středověku nebyl jednoduchý, město navíc zasáhl Dýmějový mor – tzv. Černá smrt si vyžádala tisíce lidských životů.

16. století – čili období náboženské reformace, do města přineslo další rozkol, a to mezi irskými katolíky a převážně anglickými protestanty. V této době vládli v Británii slavní Tudorovci, kteří se zasloužili o prosazení protestantismu v zemi. V 17. století bylo v Dublinu nepoměrně více právě Angličanů a Dublin tak byl jediným městem katolického Irska, v němž byla převaha protestantů. Dílem také proto, že Angličané sem protestanty cíleně posílali. Angličané měli v Irsku neohrozitelnou nadvládu, alespoň prozatím.

I přes náboženské a politické rozpory je 17. a 18. století obdobím rozkvětu města. Dublin se stal druhým největším městem Británie hned po Londýnu. V Začátkem 18. století již ve městě žilo 60 tisíc obyvatel. Toto období bývá nazýváno též tzv. georgiánskou vládou (jelikož vládl král Jiří I. a následně jeho jmenovci).

V 19. století vzrostl počet obyvatel Dublinu na 400 tisíc(!). Jedná se o období industrializace, vzniku velkých podniků (například Guinessův pivovar), které vedli k migraci velkého počtu vesničanů do měst za prací. Čím více bylo ovšem přistěhovalců, tím více bylo taky chudiny. Ta se postupně přesídlila z jihu města do jeho severní části. Na druhou stranu vznikala také vrstva zámožných měšťanů, kteří se usídlili v jižní části města, která je nes jeho centrem. Docházelo k hlavním přestavbám města z jeho středověké podoby na podobu georgiánskou – ulice se rozšiřovaly, vznikalo více otevřených prostorů, vznešených náměstí a nádvoří.

Špatná ekonomická i politická situace a náboženský rozkol zapříčinily vznik chudinských gangů, politických rebelů i náboženských gangů. V tomto období byly časté násilné demonstrace před Irským parlamentem i boje mezi gangy a nepokoje ve společnosti. Došlo k tzv. Velikonočnímu povstání (1916), anglo-irské válce (1919-21) i občanské válce. Dublin se stal městem ponurým a zdevastovaným. Během nepokojů byly zapalovány významné budovy a centrum města bylo poškozeno. Bylo to ovšem vykoupeno svobodou, kterou Irsko získalo.

Za 2. světové války bylo Irsko neutrální, nicméně ani jeho neutralita jej neuchránila před bombardováním. Na Dublin byla svržena jedna bomba, která zasáhla jeho severní – dělnickou – část. V roce 1972 Irsko vstoupilo do EHS (dnešní Evropská Unie). V 70. letech nastala éra tzv.“keltského tygra“ – období ekonomické prosperity země a jejího kulturního rozkvětu. Stinnou stránkou celých 70. – 90. let 20. století je obrovský rozmach drogového průmyslu, především ve velkých irských městech. Ten zasáhl hlavně pracující třídu. V Dublinu se rapidně zvýšil nejen počet uživatelů drog, ale také kriminální činnost a úmrtnost na AIDS. Město bylo doslova prolezlé organizovaným zločinem, který ovšem irská vláda nakonec úspěšně porazila.

Dublin je také multikulturním městem, v němž vedle sebe žijí příslušníci různých kultur po mnoho desítky let.. Největší komunity přistěhovalců zde tvoří Poláci, přistěhovalci z Číny, Rusové nebo Nigerijci. Dnešní Dublin je nejen ekonomickým, kulturním a vzdělanostním centrem země. Dublin má podobu vitálního, pulzujícího města, ve kterém se člověk cítí příjemně. Svůj podíl na tom má i veselá a přívětivá povaha obyvatel města.


Štítky: , ,

,.