Lumík .cz

Algarve – region, ležící na nejjižnějším cípu Portugaska o rozloze 4 995 km2. V regionu Algarve žije na 458 000 obyvatel, které živí z větší části turistický ruch. Jedná se o území s překrásnými písčitými plážemi, které se linou po celém jižním pobřeží a místy jsou doplněny pískovcovými útesy. Celoročně na území panuje teplé klima a v létě teploty neklesnou pod 30 °C. Jelikož je Algarve hojně navštěvována turisty, najdou se zde i malé pláže, které zajistí dostatek soukromí. Faro Přístavní město Faro je významným historickým, kulturním a turistickým centrem celého letoviska Algarve. Historický střed města lemují hradby z 9. [...]

Celých 60 % povrchu Švýcarska zaujímá pohoří Švýcarských Alp, které se pyšní největším počtem horských vrcholů nad 4 000 m. n. m. a nachází se zde nejvíce ledovců v kontinentální Evropě. Na jihu a východě tvoří Alpy hranici s Francií, Itálií a Rakouskem. Nejvyšším bodem Švýcarska je hora Monte Rosa s výškou 4 633 m. n. m. a za nejkrásnější horu Švýcarska a dokonce i celého světa je považován Matterhorn, který je vysoký 4 478 m. n. m. Ke Švýcarským Alpám neodmyslitelně patří také Švýcarská plošina, ve které je soustředěna většina populace země. Na území Švýcarských Alp pramení také 2 [...]

Bern – hlavní město Švýcarska leží v podhůří Bernských Alp na pomezí francouzské a německé části státu a zaujímá rozlohu o velikosti 51,62 km2 obyvatel a převládajícím jazykem obyvatel je němčina s Bernským nářečím. A jak je u většiny evropských hlavních měst zvykem, nachází se i v Bernu, sídlo vlády, parlamentu, všech velvyslanectví a dalších významných institucí. Historie Území dnešního hlavního města Švýcarska bylo osídleno již ve 2. století před naším letopočtem Keltskými kmeny. Oficiální město Bern bylo založeno až roku 1191 Bertholdem V., vévodou z Zähringenu. Název „Bern“ město získalo podle zvířete (Bär – v překladu medvěd), které na [...]

Místo, které je v Maďarsku turisty zcela nejnavštěvovanější, je zajisté Balaton, a to nejen jezero jako takové, ale též i jeho okolní prostředí. Voda v Balatonu bývá v letním období teplá a hlavně čistá. Jezero je celkem mělké, nejhlubší místa mají maximálně kolem tří metrů, takže je vhodné jak pro bezpečné koupání, tak pro potápění. Jsou zde ideální podmínky hlavně pro surfování, šlapadlo nebo vodní lyže. Navíc Balaton skýtá též mnoho míst k rybaření, kde se vám může poštěstit chytit balatonského candáta. Balaton je takzvaně dvojí tváře – jednou jsou atrakce jako tobogány, skluzavky, kasina a diskotéky, tou druhou naopak [...]

Západní Flandry jsou přímořskou provincií vlámského regionu v západní Belgii. Flanderské pobřeží při Severním moři je dlouhé cca 60 km, lemují ho převážně písečné duny a břeh se jen pozvolna svažuje do moře. Přístup k mořskému pobřeží Vlámům zajišťuje stálý přísun čerstvých mořských ryb, garnátů a dalších mořských plodů, které jsou mezi Belgičany často vyhledávanou pochoutkou. Flanderská kuchyně Vlámové jsou považováni za největší gurmány na světě, zakládají si na kvalitě a čerstvosti surovin a jejich pestrém zpracování. Za národní pití je považována Jalovcová – kořalka z jalovcových bobulí, která se ve Vlámsku těší velké oblibě. Paradoxem ovšem je, že keř [...]

Lutych – významné evropské město, které leží ve východní části Belgie, je právem považováno za kulturní a obchodní centrum valonského regionu. Lutych je zároveň hlavním městem stejnojmenné belgické provincie. Samotné město zaujímá celkovou rozlohu 69 km2 a je domovem pro 187 500 obyvatel. Značná část obyvatel Lutychu je francouzsky mluvící, a díky tomu byla také ve městě roku 1817 založena jediná frankofonní univerzita v celé Belgii. Kulturní pojetí města dotváří i významná italská menšina, která v Lutychu žije již po několik generací. Díky strategické poloze města, podél řeky Mázy a dobrému vodnímu spojení s okolními státy, byl v Lutychu vystavěn [...]

Rozlehlé, ale příjemně klidné město s výstavní architekturou z období renesance, baroka a neoklasicismu leží nedaleko severomořského pobřeží, v belgické provincii Západní Flandry, ve vlámském regionu. Město zaujímá rozlohu 138,5 km2 Bruggy je zároveň považováno za hlavní město provincie Západní Flandry a každoročně vítá turisty z celého světa. Historie Největší rozmach město zažilo v 11. století, kdy patřilo k jednomu z evropských center mezinárodního obchodu. Obchodníci z celého světa zde směňovali své zboží, se kterým připluli na lodích do nedalekého přístavu. V domě úspěšné obchodnické rodiny – Van der Burse vznikla úplně první mezinárodní směnárna na světě a od tohoto [...]

Největší belgické přístavní město Oostende (v češtině Ostende) leží na břehu Severního moře, v provincii Západní Flandry, ve Vlámském regionu. Strategická poloha města je rovnoměrně vzdálena cca 30 km jak od francouzských hranic na jihu, tak i od nizozemských hranic na severu. Toto malebné přístavní město zaujímá rozlohu necelých 38 km2 cca 68 600 obyvatel. Ostende je město historického i kulturního významu a v jeho centru lze navštívit historicky cenné památky, ozdravné lázně evropského významu, světově známé ostendské slavnosti, atd. Historie města Původní vesnice s názvem Ostende působila na ostrově Testrep, nedaleko belgického pobřeží. Název vesnice vycházel převážně z její [...]

Sinaia – horské středisko Rumunska Karpatské letovisko Sinaia leží na úpatí pohoří Bucegi v údolí řeky Prahovy. Přilehlé stejnojmenné město, ležící v nadmořské výšce cca 800 m. n. m na rozhraní Valašska a Sedmihradska, je domovem pro 15 000 obyvatel. Sinaia patří k nejlepším horským střediskům ve východní Evropě. V letních měsících malebná horská krajina vybízí k turistice a v zimě zasněžené vrcholky svým návštěvníkům nabízí nejlepší možnost lyžování a snowboardingu na krásně upravených sjezdovkách. Pomocí horských lanovek lze pohodlně vystoupat až do výšky 2000 m. n. m. Zájemci o zimní horskou turistiku mohou vyzkoušet túru po hřebenech na sněžnicích [...]

Náboženství Náboženská mapa Švýcarska věrně kopíruje jazykovou rozmanitost země. Německy mluvící obyvatelé jsou převážně luteráni a kalvinisté, francouzská a italská oblast země vyznává římskokatolickou církev. V posledních letech, stejně jako v celé Evropě, roste i ve Švýcarsku podíl ateistů (9 % obyvatelstva). Víru nedávají Švýcaři příliš na odiv, považují ji spíše za běžnou součást života. Morální základy vycházející z víry jsou silně zakořeněny v chování lidí, kteří se jimi řídí po celý život. Tradice Švýcarska K významným symbolům Švýcarska patří bezpochyby světoznámá kvalitní ocel a hodinky, stabilní bankovní systém, dochvilné vlaky a alpský Matterhorn. A právě na své tradiční výrobky, [...]